Pokud se podíváme, kde vlastně „jiskřičky“ takového hnutí vzplály poprvé, tak jsou to právě ty země, kde je na 1000 obyvatel nejvíc obézních lidí na planetě – jedná se o moderní státy jako USA, Austrálie, Velká Británie nebo státy západní Evropy, kde se širší lidé dožadují také trochu úcty. Je pravda a to je třeba hlásat a opravdu se o to zasazovat, aby lidé tyto lidi namísto posměšků a ústrků spíše motivovali než sráželi níže, avšak je důležité shrnout několik bodů, proč být tlustý neznamená dobrý.
1)Propagace
Všechny tyto hnutí mají jedno společné a to, že dokáží pořádně propagovat svoji věc. Říkají, že můžete jíst co chcete, kdy chcete a proč chcete, jestli vás to dělá šťastnými a kulatými. To však není zrovna odpovědný přístup. Rezignovat na jakoukoliv změnu a nechat se raději uzavřenou společenskou bublinou utvrzovat ve svých špatných rozhodnutích není nikdy dobrá cesta. Lidé často argumentují tím, že zkrátka mají přes den hlad a potřebují jíst. To je ale jenom taková představa, doopravdy mají chuť něco jíst a to není nevyléčitelná nemoc
2)Zdravotní problémy
Kromě neustále procvičování hlasivek při veřejných promluvách se toho tady moc nenacvičí, i když členky a členové takové hnutí tvrdí opak. Není dobré být až příliš hubený, tedy propagovat anorexii a nezdravý životní styl, ale toto je zase druhý extrém. Jsou dívky a ženy, které jsou trochu plnější postavy, ale to je v pořádku, protože to se mužům líbí. Poté jsou ale ty ženy a dívky, které už přesahují onu pomyslnou hranici a už se jejich „životní“ styl stává opravdu životním během do hrobu, protože nadváha představuje nejen zátěž na celý skeleton a klouby, ale také tito lidé trpí infarkty, ucpanými cévami, špatným prokrvováním, zkaženými zuby a mnoha dalšími problémy.
Proto je důležité se pozastavit a zhodnotit takové hnutí. Je pravda, že díky němu se nyní spousta dívek cítí přece jen lépe, protože zjistily, že na tom možná nejsou v porovnání tak špatně. A přece jen se móda z ultra hubených přesunula na krásnější a přirozenější standard, ale je třeba se krotit v tom, abychom zase něco nevyhnali do extrému.